Přeskočit na: Navigaci, Obsah, Vyhledávání


Těhotenská cukrovka: léčba prospívá dítěti i matce

Diabetes a těhotenství
Publikováno: 2010-04-28 Přečteno: 4933 Vytisknout

Cukrovka vzniklá v těhotenství - těhotenská cukrovka (odborně tzv. gestační diabetes mellitus) se vyskytuje asi u 5 - 9 % všech těhotenství (jiné zdroje uvádějí 3 - 8 %) a její výskyt stále stoupá. Z části je to dáno tím, že ženy jsou dnes důsledněji na její přítomnost vyšetřovány, ale například i tím, že těhotenství jsou stále více odsouvána do pozdějšího věku, kdy je riziko vzniku těhotenské cukrovky vyšší v důsledku stárnutí metabolismu, který už hůře zvládá nároky těhotenství.

Odborníci se na základě dostupných vědeckých důkazů dlouho nemohli shodnout, zda gestační cukrovku u žen aktivně vyhledávat (tzv. screening - skrínink) a léčit, nebo ne. Nejnovější studie prokazují, že diagnostika a léčba této poruchy má pozitivní vliv na matku i dítě. 

Kdy vzniká těhotenská cukrovka? 

Těhotenská cukrovka začíná nejčastěji ve druhé polovině těhotenství, zpravidla po 24. týdnu, a končí porodem dítěte a odloučením placenty. Nejpozději do konce šestinedělí se porucha látkové výměny zcela normalizuje. Pokud cukrovka přetrvává i po šestinedělí, pak se jedná o jiný typ cukrovky, který se shodou okolností objevil v těhotenství. Téměř vždy se těhotenská cukrovka opakuje v dalším těhotenství ženy, kdy se navíc může objevit již v ranějším stadiu těhotenství. Bylo také bohužel zjištěno, že ženy, které prodělaly těhotenskou cukrovku, mají v dalším životě vyšší pravděpodobnost (20 - 50% za 5 - 10 let po porodu) vzniku cukrovky 2. typu (platí více pro obézní ženy, ale nejen ty).

  O co jde? 

Jedná se o poruchu látkové výměny, především cukrů. V mechanismu vzniku se kombinuje snížená citlivost tkání na hormon slinivky břišní inzulín (tzv. inzulínová rezistence) s nedostatečnou schopností slinivky reagovat na zvýšenou spotřebu inzulínu v těhotenství (jednoduše řečeno, inzulínu je méně a nefunguje správným způsobem). Po jídle se zvyšuje koncentrace cukru v krvi -glykémie. Inzulín podporuje vstup glukózy do buněk a její další zpracování (glykolýzu) a zároveň tlumí tvorbu další glukózy v játrech. Kromě toho zasahuje i do metabolismu tuků a bílkovin. Nedostatečné působení inzulínu při těhotenské cukrovce způsobuje snížený vstup glukózy do buněk a její nedostatečné využití. Játra navíc vyrábí další nadbytečnou glukózu, která nemůže být využita. Výsledkem je zvýšená hladina glukózy v krvi, zpočátku především po jídle s obsahem cukrů, při těžší poruše i zvýšená glykémie nalačno. V buňkách je naopak cukru nedostatek, a protože je pro většinu buněk hlavním zdrojem energie, buňky hladoví.




Navigace: