Přeskočit na: Navigaci, Obsah, Vyhledávání


Diabetik na cestách

Otázky a odpovědi
Publikováno: 2017-07-19 Přečteno: 5374 Vytisknout

Pacient s diabetem, zvláště 1. typu, nemůže před dovolenou myslet jen na to, jaké si zabalí plavky nebo knihy, ale musí pečlivě promýšlet řadu dalších věcí zásadně důležitých pro jeho zdraví. Na co všechno pamatovat, aby se dovolená nestala peklem?

Základní cestovní výbavou diabetika musí být dostatek inzulinu, inzulinové pero, glukometr, GlucaGen pro případ hypoglykémie, glukózové tablety a dostatek jídla. V případě, že se pacient chystá do prostředí extrémně horkého nebo chladného, měl by mít po ruce vybavení umožňující uchovávat inzulin za výrobcem doporučených podmínek. 

Na letišti

Názory na to, zda léky a pomůcky diabetika mohou být přepravovány v zavazadlovém prostoru letadla, se různí. "České aerolinie mne informovaly, že ano, cestující by na tuto skutečnost však měl raději upozornit při odbavení," říká diabetolog MUDr. Jan Brož. Pacient by měl mít určitě u sebe tzv. inzulinový pas, kterým lze na letišti prokázat, že cestující má přiložené léky pro svou osobní potřebu. Tento pas současně obsahuje poučení pro případ vzniku hypoglykémie. Běžně používaným glukometrům a inzulinovým pumpám by nemělo nijak uškodit záření používané při letištní kontrole. Je třeba počítat také s tím, že za letu by měl být odpojen kontinuální monitor glykémie od senzoru, protože jde o vysílač. 

Diabetik a časový posun

Samostatnou kapitolu v cestování diabetika tvoří adaptace léčby na časový posun. Pacient musí jednak pracovat s aktuálním časem destinace, do které přilétl a jednak s časem, na který je jeho organismus ještě nastaven z domova. Udává se, že časový posun se upravuje asi o jednu hodinu za jeden den a pacient by si měl aplikovat inzulin, především noční, tak, aby se pomalu posunoval na čas místa, do kterého přiletěl. "Cesta zpět probíhá zpravidla v noci, proto se doporučuje vynechat dávku nočního respektive dlouho působícího inzulinu," radí dr. Brož. 

Vliv teplot na inzulin a glukometry

Dalším důležitým aspektem jsou změny teplot, které mohou ovlivnit nejen kvalitu inzulinu, ale i přesnost dávkování inzulinových pump nebo funkčnost glukometrů a testovacích proužků. Výrobcem doporučené teploty pro dlouhodobé uchovávání inzulinu se pohybují mezi 2 - 8 stupni Celsia, při otevření je to 25 - 30 stupňů. Teploty uchovávání injekčních inkretinů pro diabetiky 2. typu se pohybují v podobných rozmezích. V případě, že je inzulin vystaven vyšším teplotám, může dramaticky klesat jeho účinnost. "Pokud pacienti nemohou zajistit bezpečné uchovávání inzulinu, radíme jim na dané místo vůbec nejezdit. Určitým řešením je mít zásobní inzulin uchovaný v hotelu a otevřenou náplň po dvou dnech měnit," říká dr. Brož a k lepšímu dodává doporučení nejmenovaného výrobce zakopat v případě nouze inzulin 50 centimetrů pod zem.

Nadmořská výška vyšší než 3000 m.n.m. může díky nižšímu tlaku ovlivnit přesnost glukometrů nebo přesnost dávkování inzulinové pumpy. Vždy je proto dobré se před odjezdem z domova přesvědčit, za jakých fyzikálních podmínek ještě výrobce garantuje přesnost pumpy, glukometru či kvalitu léčiva. 

Diabetik by také neměl zapomenout na kvalitní cestovní pojištění zahrnující péči o nemocného s chronickou nemocí a asistenční službu. 




Navigace: