Přeskočit na: Navigaci, Obsah, Vyhledávání


Hypoglykémie pro praxi

Selfmonitoring
Publikováno: 2012-10-24 Přečteno: 8714 Vytisknout

Hypoglykémie patří mezi závažné komplikace diabetu a pacienti z ní mívají největší obavy. Povíme si, jak jí předcházet a jak ji včas řešit, pokud nastane.

Hypoglykémie je klinický soubor příznaků vznikající na podkladě nízké hladiny krevní glukózy, který v prvé řadě souvisí s nedostatečnou dodávkou glukózy mozkovým buňkám. Tento stav je typicky spjatý s léčbou diabetu, může být však také projevem jiného onemocnění (např. vrozených metabolických odchylek – glykogenóz, poruch hormonální rovnováhy – hypokortizolismu či těžké hypotyreózy, otrav alkoholem nebo léky – anaboliky anebo postižení metabolismu při infekčních chorobách). Vzácně se pak může objevit i u jinak zdravých osob (např. při dlouhodobém hladovění nebo extrémní fyzické aktivitě). Hypoglykémie je častým jevem u diabetiků léčených inzulínem i řadou perorálních antidiabetik (pilulek). 

Za běžné situace je při dostatečném příjmu potravy během celého dne glykémie udržována mezi 4-7 mmol/l. Velmi výjimečně za nepříznivých situací (např. dlouhém hladovění) může u nediabetiků klesat i k nižším hodnotám, hlouběji pod 4 mmol/l. Práh glykemie pro aktivaci kontraregulačních mechanismů (tedy reakcí těla, které mají za úkol nebezpečnou situaci zvrátit) při poklesu glykémie odpovídá plazmatické koncentraci glukózy 3,9-3,6 mmol/l (v této chvíli dojde především k produkci glukagonu a sekreci adrenalinu k udržení přirozené hladiny krevního cukru). Uvedené hodnoty představují dolní limit ještě normální glykémie u osob bez diabetu.

Symptomy hypoglykémie se běžně objevují až při poklesu krevní glukózy na 3,0-2,8 mmol/l. Hodnota 3,9 mmol/l je hodnota varovná a neznamená nutně, že by diabetik měl na tuto situaci reagovat okamžitým požitím sacharidového pokrmu, upozorňuje ho však minimálně na vhodnost přeměření glykemie v nejbližší době a úpravu terapeutických nastavení (např. změnu dávky inzulínu nebo načasování jeho podání), popřípadě změny chování jako třeba vyvarování se fyzické aktivitě nebo řízení auta bez požití sacharidového jídla.

Rizikové faktory hypoglykémie

Rizikovými faktory pro hypoglykémii jsou předchozí hypoglykémie, míra kompenzace diabetu, požití alkoholu, předchozí sportovní aktivita a věk. Ženské pohlaví, spánek a vyšší věk jsou faktory, které zhoršují reakce těla na hypoglykémii (jinými slovy jsou spojeny s nižší kontraregulační odpovědí organismu na hypoglykémii).
Riziko sníženého rozpoznávání hypoglykémie narůstá s dobou trvání hypoglykémie. Takzvaný syndrom sníženého rozpoznávání hypoglykémie lze jednoduše odhalit použitím Coldovy škály, spočívající v tom, že pacient na číselné škále od 1 do 7 označí číslo, které odpovídá míře jeho rozpoznávání hypoglykémie. Číslo 1-2 odpovídá normálnímu rozpoznávání hypoglykémie, 4-7 je pásmem rozpoznávání sníženého a znamená vyšší riziko hypoglykemických epizod.

Stran hypoglykémie by měl pacient na pravidelných lékařských kontrolách být svým diabetologem vždy dotázán na následující údaje:
• Zda trpí hypoglykémiemi a jak jsou časté.
• Jaká je jejich tíže (nutnost zásahu další osoby).
• Jaké jsou příčiny hypoglykémií.
• Zda je pozná či zda si jeho okolí hypoglykémie všimne dříve než on sám.
• Zda se mu stane, že při změření glykémie glukometrem dosáhne hodnoty <3 mmol/l a zároveň nemá žádné příznaky.

Nejčastější jsou hypoglykémie spojené s nesprávným poměrem mezi sacharidy v jídle a dávkou inzulínu a s fyzickou aktivitou. Tyto faktory by proto v souvislosti s prevencí hypoglykémie měly být podrobně s pacientem rozebrány.

Jak hypoglykémii léčit?

Terapeutická doporučení pro běžnou hypoglykémii jsou pouze rámcová. Cílem zásahu je co nejrychlejší vzestup glykémie nad dolní hranici normy a zároveň snaha vyhnout se přílišné hyperglykémii (tedy zvýšené glykémii). Doporučuje se použít glukózu či sacharózu ideálně v tekuté podobě, přeměřit glykémii cca 15-30 min po hypoglykémii k potvrzení jejího vzestupu.
Množství sacharidů v léčbě hypoglykémie je závislé na její tíži. Orientačně se lze řídit podle následujícího doporučení: je-li glykémie mezi 3,3-3,0 mmol/l, doporučuje se požít 10-15 g sacharidů, je-li mezi 2,9-2,3 mmol/l, pak je doporučeno 20-30 g sacharidů, pro hodnotu 2,3-2,0 mmol/l 30-40 g sacharidů a pro hodnotu pod 2,0 mmol/l 60-80 g sacharidů.
Podle odpovědi organismu lze pak množství sacharidů dále navýšit. Pro případ těžké hypoglykemie by měl pacient být vybaven injekcí glukagonu a jeho okolí by mělo být poučeno o tom, jak ji použít.

Některé formy sacharidů využívané v léčbě hypoglykemie

Příkladem čisté glukózy je: Glukopur (čistá glukóza v prášku)
• 1 rovná kávová lžička .... 3 g glukózy
• 1 rovná polévková lžička .... 12 g glukózy
Hroznový cukr PEZ 17 tbl (celková hmotnost 39 g)
• 1 tbl .... 2,3 g glukózy
Sacharóza: neboli cukr řepný (disacharid složený z jedné molekuly glukózy a jedné molekuly fruktózy), cukr, kterým běžně sladíme.
• 1 sáček (cukr Camping, cukr nabízený v restauracích ke kávě a čaji) .... 4 g
• 1 kostka (skutečná kostka, výrobce TTD) .... 4 g
• 1 kostka (kvádr, výrobce Diamant) .... 3 g


Upraveno podle zdroje: Brož J.: Hypoglykémie pro praxi. Časopis Kazuistiky v diabetologii č. 2/2012. www.geum.org

O autorovi: MUDr. Jan Brož, Diabetologické centrum, 2. interní klinika FN KV a 3. LF UK, Šrobárova 50, 100 34 Praha 10, e-mail: ZORB@seznam.cz

 

 




Navigace: