Přeskočit na: Navigaci, Obsah, Vyhledávání


Budeme léčit diabetes probiotiky?

Nová léčba
Publikováno: 2014-03-28 Přečteno: 2615 Vytisknout

Lidský zažívací trakt je domovem velice početného a různorodého souboru mikroorganismů, který souhrnně označujeme jako střevní mikroflóra. Tato střevní mikroflóra plní celou řadu důležitých rolí pro udržení zdraví svého hostitele: napomáhá trávení jinak nestravitelných živin ze stravy, zajišťuje syntézu vitamínů, přispívá k normální obranyschopnosti organismu a brání střevo před osídlení škodlivých mikroorganismů. Na druhé straně může za určitých okolností sama vytvářet škodlivé látky.

U zdravých jedinců lze říci, že je vytvořena přirozená rovnováha mezi hostitelem, tedy naším tělem, a střevní mikroflórou. Posun v této rovnováze, který může narušit zdraví hostitele, se podílí na vzniku řady onemocnění od střevních chorob (např. nespecifické střevní záněty jako je Crohnova choroba, nádory tlustého střeva) až po metabolické a systémové nemoci jako diabetes, metabolický syndrom a atopický exém.

Význam střevní mikroflóry pro zdraví člověka je velký

Je zřejmé, že střevní mikroflóra má pro lidské zdraví mimořádný význam a proto se současný výzkum snaží přijít na to, jak změnit mikroflóru tak, aby její jednotlivé kmeny byly v žádoucí rovnováze. Hlavní směry se do budoucna orientují na využití antibiotik s úzkým spektrem účinku, nová probiotika a dietní opatření. Probiotikum je živý organismus přidávaný do potravin, který má příznivě ovlivnit zdraví zlepšením rovnováhy střevní mikroflóry. Typickým příkladem funkční potraviny obsahující probiotikum je jogurt. Pokud by nezabrala speciální antibiotika, probiotika ani dieta, je možné do střeva pacienta "transplantovat" žádoucí bakterie.

Velice husté osídlení

Tělo zdravého člověka je nositelem nepředstavitelného množství mikrobů, odhadovaného na 1014. Zažívací trakt není výjimkou a kolonizace zde dosahuje vysokých koncentrací až 1011 v jednom mililitru obsahu tlustého střeva, což je jedno z nejhustěji osídlených přirozených prostředí, která byla doposud popsána. Také střevní „mikrobiom", což je soubor všech unikátních genů, které v sobě má střevní mikroflóra, přesahuje počet jednotlivých lidských genů asi 150krát.

Čím je střevní mikroflóra užitečná?

Jednou z hlavních aktivit střevní mikroflóry je rozklad živin polysacharidů na mastné kyseliny, které zajišťují zhruba 10 % celkové kalorické potřeby hostitele. Při trávení polysacharidů mikroflóra vytváří látky, které jsou důležité pro výživu a zdraví samotné střevní sliznice. Působí také protizánětlivě a protinádorově (stará se o to, aby byly nádorové buňky včas zahubeny). Další důležitou úlohou střevní mikroflóry je vývoj a udržení obranyschopnosti (imunity). Mikroby jsou nezbytné pro syntézu několika prospěšných látek jako vitaminů skupiny B (kyseliny listové a biotinu), vitaminu K a fytoestrogenů. Navíc se mikroby podílí na metabolismu potenciálně nebezpečných látek, např. cholesterolu.
Mimořádně významným přínosem mikroflóry u zdravého jedince je ochrana proti infekci škodlivými mikroorganismy. Střevní mikroflóra brání tomu, aby se její škodliví příbuzní usadili ve střevě, rozmnožili a způsobili infekci.
To ale není vše. Mikroflóra ovlivňuje geny hostitele, které jsou zodpovědné za řízení výdeje energie
 a její ukládání. Poprvé se to významně ukázalo u pokusných zvířat: myši chované přirozeně měly při stejné stravě o 42 % tuku více než myši zbavené všech mikrobů. Pokud těmto myším byly mikroby opět vráceny, obsah tělesného tuku se záhy vyrovnal. Dále i samotné složení mikroflóry u daného jedince ovlivňuje individuálně „dodávku" energie ze střeva, což vedlo k diskusi o významu střevní mikroflóry právě pro udržení štíhlosti nebo naopak vzniku obezity.

Složení stravy mění mikroflóru

Dlouhodobé stravovací návyky mají značný dopad na mikroflóru člověka. Studie naznačují, že desetidenní dietní změna není dostačující k zásadní změně mikroflóry, a tak lze usuzovat, že až déletrvající změna diety způsobí značnou změnu ve složení mikroflóry. Lidská strava obsahující „rezistentní škrob" (přírodní zdroj vlákniny, který je pro člověka prospěšný) například zvyšuje citlivost tkání na inzulin, což je důležité v prevenci diabetu 2. typu. Bohužel se zatím ukazuje, že dieta obohacená o tyto rezistentní škroby funguje jen u někoho.

Samy mikroorganismy, které hostí naše tělo, vylučují látky svého metabolismu, které můžou působit na naše játra, mozek, svaly nebo tukovou tkáň. Nejvíce se projevuje metabolická aktivita mikrobů na rozklad polysacharidů nebo v metabolismu žlučových kyselin. Tyto procesy jsou chemicky velmi složité, výsledkem ale je, že správně fungující mikroflóra může zařídit, že ve svalech se zvyšuje výdej energie a je tak zabraňováno vzniku obezity.

"Svým" mikrobům nejvíce pomůžeme tím, že budeme jíst vyváženou stravu. Pestrá strava nejlépe pokrývá potřeby organismu. I když výzkumy v této oblasti poskytují výsledky, které bude nutné ještě potvrdit, lze v obecné rovině říci, že je žádoucí upřednostnit stravu bohatou na vlákninu a vegetariánský jídelníček.


Diabetes 2. typu souvisí se zánětem

Obezita a rozvoj diabetu 2. typu jsou spojeny se zánětem v tukové tkáni nebo i v celém organismu. Podobně i rozvoj aterosklerózy, tedy "kornatění tepen", je částečně podporován zánětlivými procesy v těle. Specifické složení střevní mikroflóry může přispět k rozvoji zánětlivé aktivity v organismu. Jinými slovy, střevní mikroby se mohou podílet na vzniku zánětu i ve vzdálených tkáních organismu hostitele.
Složení stravy, naše tělo a střevní mikroflóra se navzájem ovlivňují. Výsledkem může být narušení propustnosti střevní sliznice, které umožní, aby do těla pronikly nežádoucí bakterie a vyvolaly zánět. Tento zánět může způsobit vznik obezity a dalších metabolických změn vedoucích ke vzniku diabetu.
Změny v populacích mikrobů ve střevě mohou vést ke změnám metabolismu, které přispívají k rozvoji obezity či diabetu 2. typu. Tato skutečnost vedla k myšlence začít působit opačným směrem. Pomocí obohacení stravy nestravitelnými doplňky (vlákninou) lze podpořit růst mikroorganismů, které se postarají o nápravu "porouchaného" metabolismu. Další možností je podávání probiotik (několika vybraných druhů „dobrých" mikrobů) - jeví se jako zajímavá forma prevence obezity a s ní spojených chorob včetně diabetu 2. typu.

Zdroj: Honka M. Budeme léčit diabetes probiotiky? Odborný web www.dm2t.cz

 

 




Navigace: