Přeskočit na: Navigaci, Obsah, Vyhledávání


Kolik nás stojí léčba diabetu?

Politika a legislativa
Publikováno: 2014-06-27 Přečteno: 3949 Vytisknout

Diabetes představuje nejen problém zdravotní, ale i ekonomický a má i své významné sociální dopady. Krize se šíří i v dalších státech světa: například Spojené státy americké u příležitosti letošního kongresu Americké diabetické asociace v San Franciscu přiznaly, že svůj boj s diabetem prohrávají. Jak s diabetem chceme bojovat v Česku? Kolik nás stojí léčba diabetu?

Počet diabetiků v České republice se za posledních 20 let zdvojnásobil a přiblížil se 10 % populace. Česko se tak řadí mezi země s největším počtem diabetiků v Evropě. Obzvláště závažný je fakt, že již třetina pacientů trpí nákladnými chronickými komplikacemi diabetu a počet nemocných bude dále narůstat. Diabetes v ČR představuje nejen problém zdravotní, ale i ekonomický a má i své významné sociální dopady. Krize se ale šíří i v dalších státech světa: například Spojené státy americké u příležitosti letošního kongresu Americké diabetické asociace (ADA) v San Franciscu přiznaly, že svůj boj s diabetem prohrávají. V roce 2050 bude mít diabetes každý třetí Američan, ale už nyní je každý pátý dolar, určený na zdravotní péči v USA, deponován na léčbu diabetu.

Diabetologové již v minulosti upozorňovali na dlouhodobou neudržitelnost stávajícího přístupu k onemocnění. Na jaře tohoto roku byla konečně podnícena aktivita důležitých institucí a v květnu se odborníci opakovaně setkali s plátci zdravotní péče, zástupci státní správy i politiky. Cíl byl totožný - změny ve financování léčby diabetu 2. typu, dosažení snížení počtu pacientů trpících chronickými komplikacemi a prevence.
V úterý 24. června se konala tisková konference pro česká média, na níž byly shrnuty klíčové údaje a ohlášena konkrétní spolupráce mezi Všeobecnou zdravotní pojišťovnou (VZP), Českou správou sociálního zabezpečení (ČSSZ) a Diabetickou asociací ČR (DAČR), která dlouhodobě usiluje o zlepšení kvality péče o pacienty s diabetem. VZP v jednáních reprezentuje náměstek ředitele VZP MUDr. et JUDr. Petr Honěk, ČSSZ vrchní ředitel úseku lékařské posudkové služby ČSSZ MUDr. Vlastislav Kaplan a DAČR prof. MUDr. Milan Kvapil, CSc., MBA, který je prezidentem DAČR, ale také přednostou Interní kliniky 2. LF UK a FN v Motole a členem výboru České diabetologické společnosti ČLS JEP.

Jaké jsou náklady na léčbu diabetu v České republice?

Celkové roční náklady léčby diabetu 2. typu činí dle Ministerstva zdravotnictví České republiky 38 miliard Kč. Tento údaj se stal východiskem pro konkrétnější debatu, neboť zvláště v sociální oblasti se dat dlouho nedostávalo.

Podle náměstka ředitele VZP ČR Petra Hoňka vynakládá Všeobecná zdravotní pojišťovna ročně 3,5 mld. Kč na akutní léčbu a dalších 3,5 mld. v oblasti dlouhodobých nákladů. „Společně s ostatními zdravotními pojišťovnami odhaduji tuto částku na 11 mld. Kč," doplňuje Petr Honěk.
VZP již nyní svou aktivní lékovou politikou ovlivňuje náklady na léčbu diabetu. V součtu za poslední rok dokázala snížit náklady o 967 mil. Kč, které je připravena použít na úhradu moderních antidiabetik. Zástupci VZP se totiž ztotožňují s tím, že v boji s diabetem je klíčová prevence, včasná a kvalitní léčba a dispenzarizace pacienta, vedoucí k oddálení komplikací diabetu.

Léčba diabetu 2. typu není jen o nákladech na léky. Statistiky dlouho nemluvily o daleko závažnější ekonomické zátěži, kterou jsou následné komplikace, lůžková péče, a fakt, že diabetik přestává být ekonomicky aktivní, a stává se závislým na sociální podpoře státu a svého okolí. Odborníci jsou přesvědčeni, že prevence, včasný záchyt a moderní léčba dovedou státu ušetřit nemalé prostředky za léčbu komplikací.

„Z pohledu ČSSZ dokážeme přesně vypočítat invaliditu. Jen v roce 2013 to bylo 1,2 mld. Kč. Obtížněji pak pracovní neschopnost, dalšími daty však již nedisponujeme, ale které mohou být zásadní," odprezentoval MUDr. Vlastislav Kaplan, vrchní ředitel úseku lékařské posudkové služby ČSSZ. „Patří sem například příspěvky na péči, dávky sociální podpory, příspěvek na mobilitu, na zvláštní pomůcky atd.", doplnil Kaplan. Celkové náklady sociální péče v souvislosti s diabetem se ročně pohybují kolem 11 mld. Kč.

O co jde v léčbě diabetu

Podle současné úrovně vědeckých důkazů je cílem léčby diabetu právě prevence jeho komplikací. „Hyperglykémie organismu velmi škodí a vede k poškození řady orgánů. Tyto konkrétní projevy onemocnění označujeme za komplikace diabetu. Jsou tím, co ohrožuje kvalitu života i pacientův život samotný. Proto se především snažíme pomocí kompenzace diabetu, tedy udržováním správné glykémie, těmto komplikacím předcházet," uvádí do problematiky prof. Kvapil.

Cílem diabetologické léčby je včasná detekce osob s diabetem a dlouhodobá a pravidelná kontrola spojená s účinnou léčbou pacientů. Tato skutečnost nabývá na významu v souvislosti s tím, že věk osob, v němž se manifestuje diabetes 2. typu, se obecně snižuje až k hranici kolem 50 let, a současně se prodlužuje průměrná délka života. V našich podmínkách se také průběžně zvyšuje věková hranice pro odchod do důchodu. Je tedy zřejmé, že pacient s časně diagnostikovaným diabetem může mít před sebou dalších dvacet let produktivního života s diabetem. „Nedovedeme vyléčit diabetes, ale máme k dispozici léky, které život prodlouží a zkvalitní," doplnil k tomu Kvapil.

Léčba komplikací diabetu v ČR převyšuje 50 % nákladů na samotnou léčbu diabetu jako takového. Cílem současné léčby je právě prevence jeho komplikací. Tohoto cíle lze dosáhnout pomocí časně zahájené a intenzivně vedené léčby moderními antidiabetiky, která je individuálně upravována tak, aby bylo dosaženo pokud možno normálních hodnot glykémie. Odborníci se shodují, že tak můžeme snížit výskyt komplikací diabetu až o polovinu, nebo jejich nástup alespoň o řadu let oddálit. Investice do primární léčby diabetu, tedy do prevence komplikací, se podle nich vrací, a to v časovém horizontu dvou až pěti let.

„Velmi se přimlouvám za komplexní přístup k léčbě diabetu a jsem zastáncem významného nárůstu podílu moderní terapie. Věřím totiž, že přinese nemalou úsporu i v sociálních nákladech, které se stávají enormními, a povede nutně k úsporám v obou systémech," uvedl Kaplan a doplnil, že z jeho pohledu posudkového lékaře v současnosti také citelně chybí ustanovení dignóz, jako je například amputace, oslepnutí či dialýza. "Nevíme, jakou diagnózu zaevidovat jako vedoucí ke vzniku dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu v souvislosti s diabetem. Ustanovení těchto diagnóz by mělo být úkolem klinické medicíny." Směrem k politikům pak Kaplan adresoval výzvu k vytvoření legislativní stability. "Za poslední dvacetiletí jsme se museli vypořádat s 275 legislativními změnami, což je neúnosné." Časté legislativní změny například komplikují stanovení referenčního období, klíčového pro správný výpočet různých nákladů.

Zastavit nárůst počtu pacientů s komplikacemi chce také Národní diabetologický program pro léta 2012 až 2022. Takovým národním plánem se Česká republika může pochlubit jako jedna z mála zemí na světě. „Posláním tohoto programu je podpořit opatření pro prevenci, včasnou diagnostiku a léčbu diabetu i jeho komorbidit, prevenci komplikací diabetu a kontrolu kvality systému. Přímým důsledkem bude snížení počtu nemocných, časnější záchyt pacientů s diabetem a intenzivnější terapie diabetu a komorbidit," říká Kvapil.

Úvodní fotografie: zleva - Jan Kulhavý, moderátor (šéfredaktor Zdravotnických novin, které iniciovaly setkání odborníků a diskuzi nad problematikou financování léčby diabetu), Milan Kvapil, diabetolog, Petr Honěk, náměstek ředitele VZP. 




Navigace: