Přeskočit na: Navigaci, Obsah, Vyhledávání


Chrání dobrá tělesná zdatnost diabetiky 1. typu před hypoglykémiemi při sportování?

Dieta a životní styl
Publikováno: 2016-03-17 Přečteno: 2071 Vytisknout

Řada odborníků doporučuje pravidelnou tělesnou aktivitu osobám s diabetem 1. typu i proto, že pomáhá snižovat výskyt hypoglykémie v běžném životě. Právě byla publikována odborná studie, která přinesla na první pohled protichůdné výsledky. Oslovili jsme předního českého odborníka, aby se pokusil situaci objasnit.

 

Cílem práce (odkaz viz níže) bylo sledovat riziko vzniku hypoglykémie při tělesné zátěži u trénovaných a netrénovaných osob s diabetem 1. typu, tedy diabetem, při kterém pacient nemá vlastní inzulin a je odkázán na jeho podávání zvenčí. Celkem 44 diabetiků léčených inzulinovými pumpami podstoupilo předem definovanou tělesnou zátěž s vyšetřením takzvané maximální aerobní kapacity (jde o ukazatel maximální spotřeby kyslíku v organismu při svalové práci - více kyslíku spotřebovaného ve svalech znamená více energie vytvářené efektivním způsobem, méně odpadních látek, a tím i vyšší výkon a oddálení únavy. Průměrná hodnota u dospělé populace mužů je 50 ml/kg/min, u trénovaného atleta to může být 70 ml/kg/min).
Podle hodnot maximální aerobní kapacity byli pacienti rozděleni do skupiny dobré tělesné výkonnosti a do skupiny nízké tělesné výkonnosti. Glykémie byla pokusným osobám měřena každých 10 minut při tělesné zátěži na bicyklu po dobu 30 min nebo na běhátku po dobu 60 min. Byla sledována frekvence hypoglykémií (tedy glykémie pod 4 mmol/l).

Celkem 23 osob mělo dobrou tělesnou výkonnost. K hypoglykémii u nich došlo u 17 z 23 osob (74 %). U 21 osob s nízkou tělesnou zdatností byl výskyt hypoglykémie nižší, u 8 osob z 21(38 %). 

Ze studie tedy vyplynulo, že diabetici 1. typu s dobrou tělesnou výkonností měli vyšší riziko hypoglykémie při sportovní zátěži ve srovnání s diabetiky s nízkou tělesnou zdatností.

Autoři studie spekulovali, jak je možné, že u fyzicky výkonných osob došlo ke zvýšenému výskytu hypoglykémie. Přišli s dvěma možnými vysvětleními. “Prvá spekulace autorů je, že trénovanější jedinci mají vyšší citlivost k inzulinu, která pak při námaze vede k hypoglykémii. Toto vysvětlení je dle mého názoru málo pravděpodobné. Jednalo se o mladé diabetiky s krátkou dobou trvání choroby. Citlivost k inzulinu stoupá při sportovní zátěži a jeden až dva dny po ní a nečekal bych, že bude významnou příčinou rozdílného výskytu hypoglykémií při sportovním výkonu. Druhá spekulace autorů je ale podle mého názoru správná: trénované osoby musely cvičit mnohem intenzivněji než skupina s nízkou tělesnou výkonností, aby dosáhly požadovaného výkonu, tedy 60 procent maximální aerobní kapacity. Proto měli potom více hypoglykémií,” vysvětluje prof. MUDr. Zdeněk Rušavý, Ph.D. z Diabetlogického centra FN v Plzni a dodává: “V běžném životě to funguje jinak. Pokud pojedou společně na kolech netrénovaný a trénovaný diabetik 1. typu stejnou rychlostí, pravděpodobně bude riziko vzniku hypoglykémie pro trénovaného diabetika nižší a pravděpodobně u něj bude rovněž nižší riziko vzniku hypoglykémie po sportovní zátěži.”

Shrnuto, intenzivní sportovní výkon může zvýšit riziko hypoglykémie, při běžných pravidelných sportovních aktivitách je ale tělesná zdatnost a trénovanost spíše výhodou.

Studie: Al Khalifah RA, Suppere C, Haidar A et al. Association of aerobic fitness level with exercise - induced hypoglycemia in type 1 diabetes. Diabet Med 2016. doi:10.1111/dme.13070.

 

 

 




Navigace: