Přeskočit na: Navigaci, Obsah, Vyhledávání


Národní diabetologický registr odhalí slabá místa

Nová léčba
Publikováno: 2016-06-20 Přečteno: 1210 Vytisknout

Cukrovka patří mezi nejčastější civilizační onemocnění. V Česku jí trpí necelých 900 000 lidí. Jejich počet rok od roku – přibližně o 30 000 – roste. V roce 2017 začne fungovat Národní diabetologický registr. Ten podrobně zmapuje situaci u obou typů diabetu, „jedničkového“ a „dvojkového“. 

 

Bude sledovat, kde je v tuzemsku nejvíce lidí s diabetem, jak jsou staří, jak se léčí a zda jim léčba zabírá. Jestli trpí následnými komplikacemi, a jakými. Zmapuje, kolik peněz stojí léčba v jednotlivých krajích. Data pomohou státu, pojišťovnám a lékařům poskytnout diabetikům co nejlepší péči. Jak uvádí prof. MUDr. Milan Kvapil, CSc., MBA, prezident Diabetické Asociace České republiky (DAČR), registr mimo jiné přesně ukáže, kde se léčí nejvíce pacientů s následnými komplikacemi diabetu, jako jsou poškození sítnice, ledvin, choroby srdce a cév, syndrom diabetické nohy.

 „Nyní víme, že nejvíce pacientů s komplikacemi diabetu je na severu Čech. Nevíme ale, co je to za pacienty, jak se léčí, kolik je jim let, co dostávají za léky. Pokud nám registr vždy po třech měsících přesně srovná data o léčbě a komplikacích v jednotlivých regionech, budeme vědět, kam zacílit odborné semináře, či preventivní programy. Vypadnou nám přesná data o plýtvání léky. Už nyní tušíme, že část pacientů užívá některá léčiva duplicitně,“ říká prof. Kvapil. 

Registr diabetiků našel oporu v novele zákona 372 – O zdravotnických službách, spravovat jej bude Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS). „Bez kvalitních dat nejsme schopni zhodnotit stav péče o pacienty a náklady s ní spojené. Data z nového registru nám pomohou sledovat dostupnost léčby v regionech, umožní nám předpovědět kolik péče a kde bude za několik let třeba. Zdravotnický systém se na diabetické pacienty může lépe připravit, posílit dostupnost v místech, kde chybí. Díky registru budeme umět naplánovat preventivní programy a dobře je vyhodnotit,“ vypočítává výhody doc. RNDr. Ladislav Dušek, PhD., ředitel ÚZIS. Statistiky, které má stát nyní k dispozici, podle Duška nestačí. Mapují pouze celkové počty pacientů s diabetem, ale už ne to, jak putují po zdravotním systému. Neukazují dostupnost péče, nezkoumají pacienty podle toho, jak u nich nemoc pokročila, nevidí jejich další nemoci, které s diabetem souvisí. 

Data do registru budou dodávat nemocnice a zdravotní pojišťovny. Získají tak cenné informace o rozsahu a výsledcích léčby, kterou svým klientům zaplatily. Diabetologům registr přinese zpětnou vazbu o tom, jak jejich léčba pacientům pomáhá, odborné lékařské společnosti zase mohou na základě dat kontrolovat, zda lékaři dodržují platné postupy. „Registr odhalí slabá místa v systému. Neměl by zásadně navýšit administrativní zátěž odborného personálu nemocnic,“ doplnil doc. Dušek.  

Podle prof. Kvapila by registr mohl přinést i argumenty pro širší zavedení nové terapie diabetu. Mezi moderní antidiabetika patří gliptiny – léčivé přípravky zvyšující přirozenou cestou produkci inzulinu u diabetiků a glifloziny, při kterých diabetici vylučují přebytečný cukr močí. „Randomizované studie sice ukázaly přínos a bezpečnost této léčby, ale takto by se její efekt ukázal i v široké praxi,“ dodal prof. Kvapil.  Náklady na léčbu diabetu v ČR tvoří podle odborníků minimálně 10 % celkových nákladů na zdravotní péči. Většina peněz směřuje na léčbu komplikací diabetu. Více než 100 600 českých diabetiků má kvůli své nemoci postižený zrak, infarkt myokardu je u lidí s cukrovkou až pětinásobně vyšší než v běžné populaci. Přes 97 000 českých diabetiků má chronicky postižené ledviny a přes 40 000 trpí syndromem diabetické nohy. Mezi první projevy cukrovky patří neuhasitelná žízeň, malátnost, únava, časté nucení na toaletu, zamlžené vidění.

 




Navigace: