Přeskočit na: Navigaci, Obsah, Vyhledávání


Jak chránit nohy diabetika + VIDEO

Komplikace
Publikováno: 2018-05-12 Přečteno: 1193 Vytisknout

Jedním z velkých nebezpečí cukrovky (vedle ohrožení ledvin, očí a nervů) je vysoké riziko kožních defektů, tedy poranění kůže, které se často špatně a pomalu hojí. Nejvíce jsou ohroženy dolní končetiny, proto se často můžete setkat s termínem syndrom diabetické nohy. Defekty často začínají banálně (otlakem či odřeninou) a nedojde-li k včasné léčbě, mohou pokračovat až k amputaci, například prstů, často však i ztrátě končetiny (amputace v holeni či dokonce ve stehně).

Postižení nohou u diabetiků nazýváme jako syndrom diabetické nohy. Je způsobeno řadou příčin. Hlavními důvody, které vedou ke vzniku diabetické nohy, jsou diabetická neuropatie (poškození nervů) a ischemická choroba dolních končetin. Dalšími faktory jsou deformace nohy, porucha pohyblivosti kloubů, plísňová onemocnění atd.
V důsledku mechanických změn se váha těla při chůzi a stoji přenáší i na dříve nezatěžované části nohy, mění se tlakové zatížení plosky a vznikají tzv. hyperkeratózy - tvrdé mohutné suché okrsky kůže, jako reakce na tlak. Ty dále zvyšují tlak na spodinu chodidla a vedou tak k mikropoškozením chodidel a prstů.  

Zde přichází ke slovu negativní vliv diabetické neuropatie, pacient bolest necítí (na rozdíl od nediabetika, kterého by bolest upozornila na možný počínající defekt) a proto končetinu dále zatěžuje. Postupně může dojít k prolomení hyperkeratózy, poškození kožního krytu a ke vzniku vředu. Infekce může postupovat do hlubších tkání a vést k závažnému postižení. 

Svoji negativní úlohu sehrává také ischemická choroba dolních končetin, která je příčinou nedostatečného okysličení tkáně a vedle podílu na vzniku defektu vede i k jeho zhoršení a pomalému hojení.
Podobně negativní vliv mají plísňová onemocnění dolních končetin.

Co je to diabetická polyneuropatie?

Diabetická polyneuropatie je postižení periferních nervů vinou dlouhodobě vysoké koncentrace glukózy (špatná kompenzace diabetu).

Má řadu projevů, s ohledem na postižení nohou nás ale nejvíce zajímá postižení vláken zajišťujících cit a postižení autonomních nervů. 
Pokud jsou postižena vlákna zprostředkující cit, a to často u diabetu bývají, výsledkem je pak snížená citlivost, či dokonce úplná necitlivost příslušného okrsku těla. Vliv ztráty citlivosti na vznik defektu byl popsán v předchozím odstavci.
Pokud jsou postižena vlákna autonomních nervů (tedy těch, které ovládají orgány a cévy), může dojít mimo jiné k poruše cirkulace krve v končetinách. Poškození autonomních nervů vede k změně cirkulace - krev neproudí jako obvykle z nejmenších arteriol přes kapiláry do venul, ale kapiláry míjí a dodává tkáním menší množství kyslíku a živin než je třeba. Zrychlený krevní průtok paradoxně vede k tomu, že noha může vypadat jako dobře prokrvená, je teplá, růžová, ale tkáňové okysličení je sníženo. Na nebezpečí nás může upozornit prosáklé podkoží a výrazně naplněné žíly na nártu. Dalším důsledkem autonomní neuropatie je snížené pocení a suchá kůže s trhlinami.

Jak zjistíte, zda trpíte senzitivní neuropatií?

Obvyklými pocity spojenými s postižením různých typů periferních nervů jsou mravenčení, bolest, trnutí, pálení, zejména v noci a v klidu. Při pohybu a zatížení obtíže často mizí. Snížena může být bolest při dotyku, uhození, pořezání, poranění. Často pacient necítí teplo (horkou vodu, kamna), zimu (omrzliny), na to je třeba dát velký pozor, nezřídka dojde k nepříjemným zraněním!
Nejjistější je samozřejmě vyšetření u specialisty (diabetolog, neurolog), ale můžete se o tom orientačně přesvědčit sami. V leže na posteli zavřete oči a požádejte někoho, aby se jemně dotýkal vašich nohou např. vatičkou na tyčince (správně se používá tzv. mikro-filamentum, které lze získat v prodejnách zdravotnických potřeb). Pokud místa doteku necítíte nebo cítíte pouze některá, je na místě na to upozornit svého lékaře při nejbližší návštěvě.

Co je to ischemická choroba dolních končetin (ICHDK)?

Toto onemocnění vzniká jako důsledek aterosklerózy - tedy zúžení průsvitu tepen (vedou okysličenou krev k orgánů a do končetin) především v důsledku ukládání cholesterolu. Důsledkem je snížení průtoku krve postiženým místem, což může v pokročilých stádiích vést k nedostatečnému okysličení tkání v místě za zúžením se všemi důsledky uvedenými výše.

Jak se dozvíte, zda trpíte ischemickou chorobou dolních končetin?

Zde je to již obtížnější, zejména v počátečních stadiích. Na toto onemocnění nás může upozornit, pocit chladu v dolních partiích končetin, jedna končetina může být chladnější (tam jsou změny pokročilejší), pacient si může všimnout úbytku ochlupení.
Většinou je však nutno provést ultrazvukové vyšetření tepen, které určí míru průtoku krve cévami. V pokročilejších stádiích ICHDK nás na toto onemocnění mohou upozornit bolesti při chůzi, které se objeví v některých svalech, nejčastěji lýtku či stehně. Bolest bývá krutá (nemocní ji často popisují jako by se jim do svalu zakousl pes). V případě podezření neváhejte a upozorněte na potíže svého lékaře.

VIDEO: vyšetření diabetické neuropatie

Jak chránit nohy před potížemi?

K tomu aby se riziko defektů snížilo, je třeba dodržovat několik zásad:

1. dobrá kompenzace diabetu

Znamená především správné hodnoty glykovaného hemoglobinu, který je nejdůležitějším ukazatelem úspěšnosti léčby. V případě defektů je diabetes často zhoršen a je nutno alespoň na přechodnou dobu zavést léčbu inzulinem i u pacientů dříve léčených tabletami. Zlepšení glykémií přispěje i k rychlejšímu hojení rány. Vedle toho jsou samozřejmě stejně důležité i aktuální glykémie. 

2. denní péče o nohy

- Nohy je třeba kontrolovat každý den, v případě otlaků opakovaně. Prohlédnout je třeba chodidlo i místa mezi prsty (i s pomocí zrcátka).
- Vhodné je udržovat kůži vláčnou pomocí speciálního krému na nohy, popřípadě pleťového mléka (vyhýbáme se však prostorům mezi prsty).
- Nechoďte nikdy v botách naboso, používejte vždy vhodné ponožky. Po jejich natažení se ujistěte, že na nich není záhyb. Před obutím prohlédněte boty, zda dovnitř nezapadl nějaký předmět (kamínek apod.).
- Noste vždy ponožky (bez gumiček či podvazků), obzvláště nechoďte naboso po horkém povrchu (pláž), před koupelí vždy testujte teplotu vody např. loktem, dříve než do ní vložíte nohy.
- V případě, že sedíte delší dobu, občas natáhněte nohy a cca 5 minut s nimi pohybujte v kotnících (propnutí nohy střídejte s jejím přitažením k nártu). Zlepšíte tak cirkulaci krve.
- Ošetřujte své nehty podle rady specializovaného pedikéra.
- Objevíte-li na noze defekt, obraťte se ihned na svého diabetologa.
- S každodenní kontrolou a péčí o nohy začněte již dnes.
- V případě pedikúry si vybírejte pečlivě, nejlépe někoho, kdo již má zkušenosti s diabetiky.

3. výběr správné obuvi

Vhodná obuv je důležitá forma prevence poranění nohou. Její výběr je vždy nutno konzultovat s příslušným diabetologem, podiatrem nebo ortopedem. Velkou pozornost věnujte výběru obuvi, jestliže trpíte neuropatií, ischemickou chorobu dolních končetin, máte-li na nohách deformity, časté otlaky nebo (a to i v minulosti) dokonce defekty. V těchto případech považujeme konzultaci s odborníkem před zahájením větších dávek chůze za bezpodmínečnou. Pro orientaci uvádíme obecná doporučení pro výběr správné diabetické obuvi u pacientů dosud bez defektů a větších deformit. Správná diabetická obuv má pro taková postižení velký preventivní význam.

Základní požadavky na obuv: 
- Dostatečná délka, ale i šíře a hloubka boty. Důležité je, aby noha nebyla v botě stísněna, ale aby se nemohla ani volně pohybovat.
- Tvrdá podrážka na podpatku, který není vyšší než 20-25 mm. Tvrdost zabrání deformacím a náhodnému proniknutí ostrých předmětů, tloušťka podrážky umožní tlumit nárazy.
- Měkký svršek beze švů. Umožní botě vytvarovat se podle nohy, švy by mohly způsobit otlaky
- Uzavřený střih svršku nejlépe se šněrováním nebo velko-páskem (tzv. suchý zip). Chrání před traumaty šněrování a umožní přizpůsobit šíři boty aktuální velikosti nohy (např. v případě otoku).
- Měkké polštářování uvnitř boty, beze švů a výstupků.
- Odolná vyměnitelná vložka. Zmírní vertikální zátěž, brání posunu nohy v botě. Speciální odlehčené vložky snižují tlak na eventuelní rizikové oblasti. Zvažte zakoupení vložek na míru.
- Pásková obuv není vhodná 
- Před obutím se vždy přesvědčte, že v botě není cizí tělísko (kamínek apod.)
- Novou obuv noste nejdéle 2 hodiny a poté nohy zkontrolujte, zda nevznikly otlaky.

4. prevence ischemické choroby dolních končetin

Znamená prevenci aterosklerózy, tedy vše co představuje zdravý životní styl: především dostatek pohybu, nekouřit, kontrolovat a případně léčit krevní tlak, kontrolovat a případně léčit hladinu cholesterolu.

5. léčba plísňových onemocnění

Plísňová onemocnění v oblasti dolních končetin přispívají k větší zranitelnosti kůže a zvyšují tak riziko poranění a defektů. Plísně často postihují meziprstní štěrbiny a odtud se šíří do okolí, nezřídka i na nehty. Kůže v postižených oblastech může být macerovaná, praská, jindy se objevují načervenalá ložiska s bělavými šupinkami, někdy se plísňové onemocnění může projevit i tvorbou puchýřků.
Je-li postižen nehet (onychomykózy), pak si na něm často všimneme barevných změn (zbělení, zežloutnutí, ale i zčernání), nehet je často lomivý, křehký, snadno se rozpadá.
Setra či lékař by měli vidět vaše nohy nejlépe při každé návštěvě, pokud máte sami podezření na plíseň, nohy mu aktivně ukažte. Plíseň je samozřejmě třeba vždy léčit.

VIDEO: vyšetření diabetické neuropatie




Navigace: