Přeskočit na: Navigaci, Obsah, Vyhledávání


Moderní léky snižují počet hospitalizací z důvodů srdečního selhání u diabetiků

Nová léčba
Publikováno: 2019-01-31 Přečteno: 596 Vytisknout

Zdravotní stav pacientů s diabetem komplikují další přidružené nemoci. Nejčastěji to jsou onemocnění kardiovaskulárního systému, srdeční selhání a onemocnění ledvin. Jedná se o život ohrožující komplikace. Pro pacienty je tedy důležité, aby měli možnost léčby moderními antidiabetiky, které mají komplexní účinek nejen na glykémii, ale i tělesnou hmotnost, krevní tlak i na další projevy metabolického syndromu. 

 

Tyto vlastnosti mají moderní antidiabetické léky ve formě tabletek - glifloziny (inhibitory sodíkového kotransportéru SGLT2), které do léčby diabetu přinesly převratný mechanismus účinku. Ten spočívá ve vylučování nadbytečného cukru ledvinami, kterým glifloziny snižují glykémii. Při jejich užívání ale dochází navíc i ke snížení krevního tlaku a hmotnosti pacienta.

Pozitivní účinky gliflozinů nejen na kompenzaci diabetu, ale i na snížení rizika kardiovaskulárních komplikací, které s ním souvisejí, prokázaly klinické studie, jejichž výsledky byly publikovány v prestižních odborných časopisech. Poslední takováto studie s názvem DECLARE byla publikována v listopadu 2018 s dapagliflozinem. Do všech těchto studií bylo zařazeno celkem 34 322 diabetiků 2. typu a došlo k významnému snížení počtu hospitalizaci pacientů s diabetem z důvodu srdečního selhání (o 31 %), ke snížení kombinovaného rizika jakéhokoli úmrtí a hospitalizace pro srdeční selhání (o 23 %), ke snížení závažných kardiovaskulárních příhod (o 11 %) a ke snížení onemocnění ledvin (o 45 %).

Diabetes nebolí, ale dodržování léčby je důležité

Pro úspěch léčby diabetu a přidružených onemocnění je zásadní dodržování předepsané léčby. Neméně důležité je dodržování zásad zdravého životního stylu. Tedy zdravě jíst, hlídat si tělesnou váhu, mít dostatek pohybu, ale i spánku a odpočinku, nekouřit. Lékař by měl s pacientem správně komunikovat, domluvit se s ním na osobních prioritách. Někteří nemocní jsou například ochotni více sportovat, ale neumějí se úplně efektivně zbavit dietních chyb. Pak je na místě upravit jim režimová opatření ,,na míru“. Stejně tak je nezbytné s pacienty mluvit o tom, jak léky fungují, které nežádoucí účinky mohou očekávat a jak jim lze předcházet. lnformovaný pacient má mnohem vyšší pravděpodobnost, že bude brát léky správně i že zbytečně léčbu nevzdá, pokud se objeví řešitelné nežádoucí účinky.

Podle údajů Národního registru hrazených zdravotních služeb z roku 2017 žije v ČR bezmála milion diabetiků.  Meziročně se počet nových případů navyšuje přibližně o 3000 pacientů. Statistická predikce předpovídá pro rok 2030 nárůst počtu pacientů na 1,2 milionu. Očekávaná doba dožití u pacientů s diabetem je nižší než u celkové populace ČR, přičemž rozdíl se snižuje s věkem diabetika. U pacientů trpících diabetem již od raného věku je očekávaná doba dožití cca o osm let nižší než v obecné populaci. Doba dožití 50Ietého pacienta s diabetem je o tři roky kratší (28 vs. 31 let), doba dožití 60letého diabetika je kratší o jeden rok (21 vs. 22 let).

Diabetes může vést k řadě dalších chorob, které se souhrnně označují jako diabetické komplikace. Některá onemocnění mohou propuknout záhy, zatímco jiná se rozvinou až po mnoha letech života s cukrovkou. Téměř za polovinu úmrtí diabetiků jsou zodpovědná kardivovaskulární onemocnění. Diabetes představuje významné riziko pro rozvoj srdečního selhání. Pro zlepšení prognozy jsou zásadní důsledná léčba diabetu a omezení všech rizikových faktorů. Obecným cílem terapie diabetu je udržení vyrovnané hladiny cukru v krvi, dosažení stavu bez hypoglykémie, udržení přiměřené hmotnosti, krevního tlaku a hladiny lipidů.

Naplněním těchto cílů směřuje léčba diabetu z dlouhodobého hlediska ke snížení mortality, morbidity a zlepšení kvality života. ,,U pacientů s vysokým kardiovaskulárním rizikem, zejména s rizikem rozvoje srdeční nedostatečnosti, by měly být před ostatními skupinami antidiabetik upřednostněny glifloziny, antidiabetika s převratným mechanismem účinku charakteristickým vylučováním glukózy močí. Vedle glykemie snižují glifloziny i krevní tlak a hmotnost pacienta, ” popisuje prof. Milan Kvapil, přednosta Interní kliniky 2. LF UK a FN Motol.

Srdeční selhání u diabetiků

Odhaduje se, že diabetes postihuje více jak 415 milionů dospělých po celém světě. Očekává se, že do roku 2040 diabetem onemocní více než 640 milionů dospělých. Kromě vlastního onemocnění komplikují zdravotní stav pacientů přidružené choroby, nejčastěji srdeční selhání a onemocnění ledvin. Diabetes zvyšuje riziko srdečního selhání dokonce 5x, stejně jako riziko ischemické choroby srdeční, a 2-4 x zvyšuje riziko cévní mozkové příhody. Horší prognózu kardiovaskulárních onemocnění mají i pacienti, kteří jimi trpěli již před propuknutím diabetu. 

Lidé často zaměňují srdeční selhání za infarkt

Skoro polovina české populace si myslí, že srdeční selhání a infarkt myokardu jsou totéž, pětina považuje srdeční selhání za smrt na zástavu srdce. K infarktu myokardu dochází náhle, když není srdeční sval dostatečně prokrven. To nastává, pokud se ucpe či kriticky zúží tepna zásobující srdeční sval. Dochází k jeho odumření. Srdeční selhání je postižení srdce, u kterého přes dostatečné plnění komor klesá minutový výdej krve a srdce není schopno krýt metabolické potřeby tkání (přívod kyslíku a živin, odstraňování oxidu uhličitého a metabolických zplodin). Zdravé srdce dokáže zvýšit minutový výdej krve (minutový oběh) až pětinásobně v závislosti na potřebách organismu. Při vzniku srdečního selhání však srdce tuto schopnost ztrácí. Nedostatečné prokrvení se projevuje nejprve při zátěži. Nejčastější příčinou srdečního selhání je ateroskleróza věnčitých tepen. Ta je spojena často s vysokým krevním tlakem, obezitou, diabetem a poruchami metabolismu cholesterolu. Důležité je včas identifikovat příznaky srdečního selhání. Většina lidi si chybně spojuje srdeční selhání s bolestí na prsou, nebo jeho nadměrným bušením, to však mezi nejčastější příznaky nepatří. Nejčastějšími příznaky srdečního selhání jsou zvýšená únava, zadýchávání, časté nutkání k močení, otoky nohou a kotníků, dušnost vleže, náhlý nárůst hmotnosti. 

Pokud se objeví některé z uvedených potíží anebo příznaků, je zapotřebí navštívit lékaře. Ten má celou řadu možností, jak zjistit příčinu a srdeční selhání díagnostikovat. Srdeční selhání může vzniknout náhle (akutní selhání), nebo se stav rozvíjí pozvolna (chronické selhání).

Onemocnění ledvin u diabetiků

Diabetické onemocnění ledvin (diabetická nefropatie) je chronické progredujíci onemocnění ledvin, které vzniká v důsledku dlouhodobé hyperglykemie. Při tomto onemocnění dochází k poškození cévních klubíček (glomerulů) v ledvinných tělískách, které vede ke zvýšenému vylučování bílkoviny močí a zvýšení krevního tlaku. Postupně se snižuje filtrační schopnost ledvin, což může vést k poklesu jejich funkce nebo až k selhání ledvin. Nebezpečí diabetické nefropatie spočívá v tom, že zpočátku chybí varovné příznaky onemocnění. Důležité je proto mít pod kontrolou diabetes i krevní tlak a pravidelně si nechat u ošetřujícího lékaře kontrolovat krev a moč. Diabetická nefropatie nejen poškozuje ledviny, ale zvyšuje i riziko kardiovaskulárních onemocnění.

 




Navigace: