Přeskočit na: Navigaci, Obsah, Vyhledávání


Proti hypoglykémiím bojuje nová generace inzulinů

Nová léčba
Publikováno: 2019-03-19 Přečteno: 730 Vytisknout

V České republice je přes 936 tisíc diabetiků. Diabetiky netrápí pouze nutnost dodržovat speciální režim a užívat léky, ale nepříjemné a zdraví ohrožující stavy spojené s výkyvy hladiny cukru. Zatímco příliš vysoká hladina znamená nebezpečí v dlouhodobém horizontu, skokový pokles pod hodnotu 4 mmol/l, tzv. hypoglykémie, představuje jak akutní riziko úrazu až smrti související se ztrátou sebekontroly, tak dlouhodobé zhoršení psychického, sociálního a zdravotního stavu. 

Hypoglykémie přitom prožívají diabetici 1. typu průměrně jednou za osm dní, diabetici 2. typu pak průměrně jednou za 3 týdny. Velkou roli při snížení počtu a závažnosti hypoglykémií hraje dodržování režimu a vhodná léčba. Starší generace inzulinů riziko hypoglykémií zvyšovaly. Léčba moderními inzulinovými preparáty ale umožňuje počet hypoglykémií snížit. 

Diabetici se bojí následků špatného soustředění i budoucnosti

Z dotazování mezi diabetiky vyplývá, že se nejvíce bojí následků svého špatného soustředění během a po hypoglykémiích a dále dlouhodobých zdravotních komplikací a pobytu v nemocnici. Krátkodobé následky přitom souvisí s vyšším rizikem dopravní nehody, ztrátou vědomí či kómatem. Při těžké hypoglykémii bez pomoci druhého člověka může dojít až ke smrti. Dlouhodobé následky spočívají ve špatné kompenzaci diabetu, ve vyšším riziku demence (nízká hladina cukru je nebezpečná pro mozek, protože ten není schopen využívat jiný zdroj energie než krevní cukr), nadváhy a obezity způsobených nadbytečnou konzumací jídla při obavě z hypoglykémie a srdečně-cévních onemocnění. Více najdete na Mluvteohypo.cz. 

I přes tyto obavy se pacienti s diabetem snaží často hypoglykémie zvládnout sami, bez pomoci diabetologa. Výsledkem je, že si tři čtvrtiny diabetiků 1. typu a přibližně polovina diabetiků 2. typu po hypoglykémiích samovolně bez konzultace s lékařem „preventivně“ snižují dávku inzulinu. Kvůli tomu, aby zmenšili riziko hypoglykémie, si diabetici také častěji měří hladinu krevního cukru, zvyšují si příjem cukru nebo svačin (což vede k přibírání na váze) a každý šestý ubere v pohybu. Svému lékaři zavolá jen 1 z 5. Na vině může být stud, který mnoho pacientů cítí nejen před svým lékařem, ale též lidmi, kteří byli svědky hypoglykemického stavu. 

 S hypoglykémiemi mají zkušenosti nejen diabetici. Organismus „nediabetika“ se ale dokáže s poklesem cukru v krvi sám vyrovnat. „V těle zdravého jedince je hladina krevního cukru udržována v poměrně stálém rozmezí, u diabetika je tato rovnováha porušena. Většina hypoglykémií je provázena nepříjemnými klinickými příznaky, které mohou být velmi různorodé. Pacienti s diabetem mají jak fyzické projevy, například pocení, třes, křeče, bolesti hlavy a poruchy zraku nebo jemných pohybů, tak psychické. Mezi druhé z uvedených může patřit nesoustředěnost, snížení psychické výkonnosti, zmatenost až agresivita. Pro laiky mohou tyto projevy připomínat opilost,“ popisuje, co se odehrává při probíhající hypoglykémii v těle diabetiků, MUDr. Jana Psottová z diabetologické ambulance v Praze. Tělo diabetika reaguje hypoglykémií nejčastěji na vyšší fyzickou aktivitu, vynechání jídla či malé množství sacharidů, alkohol nebo na špatný odhad při přizpůsobování dávky inzulinu aktuálním aktivitám. 

 S hypoglykémií má zkušenost průměrně 1x za měsíc i paní Jaroslava (55 let, Praha): „Hypoglykémii jsem měla poprvé, když jsem přešla z léčby tabletami na inzulin. Písmenka na monitoru v práci se mi najednou začala rozmazávat, na zádech jsem cítila pot, bylo mi zima a začala jsem nekontrolovaně brečet. Diabetoložka mě na riziko hypoglykémie předem upozornila, tak jsem u sebe měla hroznový cukr jako záchranu. Kolegyně byla naštěstí mimo kancelář, tak jsem se nemusela stydět a nic vysvětlovat.“ Z kvalitativního dotazování mezi diabetiky vyplývá, že stud před nezasvěceným okolím, které hodnotí ztrátu sebekontroly v době hypoglykémie, není jediným důvodem obav. Pacienti s diabetem se bojí též následků svého špatného soustředění během a po hypoglykémiích a dále dlouhodobých zdravotních komplikací a pobytu v nemocnici. „I když hypoglykémie přešla, špatný pocit ne. Abych se další hypoglykémii vyhnula, začala jsem na radu kamaráda-cukrovkáře snižovat dávky inzulinu tak, abych měla cukr vyšší. Pomohlo to a když už přišla hypoglykémie, nebyla tak silná. Diabetoložka ale potom byla z mých hodnot zděšená a musela jsem jí říci pravdu,“ svěřuje se Jaroslava. 

V čem spočívá pokrok nové generace inzulinů

Velkou roli při snížení počtu a závažnosti hypoglykémií hraje dodržování správné životosprávy a léčebného režimu. Starší generace inzulinových preparátů riziko hypoglykémií zvyšovaly. Léčba novými inzulinovými preparáty ale umožňuje i při flexibilní aplikaci, kdy pacienti nejsou schopni užívat inzulin ve stejnou dobu každý den, počet hypoglykémií snížit.

I když pacienti s diabetem dávají často vinu za hypoglykémie sami sobě a chybám v léčebném režimu, ve skutečnosti k vyšším rizikům hypoglykémií přispívala i starší generace inzulinů. Díky novým inzulinům se situace mění. Diabetici i lékaři se shodují, že pokrok v léčbě nastal jak v účinnějším působení inzulinu a snížení nežádoucích vedlejších účinků v podobě hypoglykémií, tak i v usnadnění života diabetikům.

Mluvteohypo.cz

Téma hypoglykémií je základem edukační kampaně „Mluvte o hypo“. Jejím cílem je upozornit na nebezpečí hypoglykémií a důležitost řešit toto téma s lékařem. Na stránkách www.mluvteohypo.cz najdou (nejen) diabetici nejen informace o příznacích, příčinách, následcích a léčbě, ale také příběhy diabetiků a test, díky kterému uvidí, zda je čas řešit téma „hypo“s odborníkem.

Co ukazují průzkumy?

Polovina hypoglykémií u diabetiků 2. typu a dokonce téměř 2/3 u diabetiků 1. typu je tzv. nerozpoznaných, kdy diabetici necítí příznaky varující před příliš nízkou hladinou cukru.

Noční hypoglykémie tvoří 74 % nerozpoznaných hypoglykémií.

23 % diabetiků přijede po noční hypoglykémii do práce později nebo se z práce omluví na celý den.




Navigace: