Jak chránit nohy diabetika před potížemi

Jedním z velkých nebezpečí cukrovky (vedle ohrožení ledvin, očí a nervů) je vysoké riziko kožních defektů, tedy poranění kůže, které se často špatně a pomalu hojí. Nejvíce jsou ohroženy dolní končetiny, proto se často lze setkat s termínem syndrom diabetické nohy.

Defekty často začínají banálně (otlakem či odřeninou) a nedojde-li k včasné léčbě, mohou pokračovat až k amputaci, například prstů, často však i ztrátě končetiny (amputace v holeni či dokonce ve stehně). Defekt neboli poraněním je obecně jakékoliv poranění kůže. Toto poranění může být různě závažné, podle jeho rozsahu a hloubky.

Typy defektů

Vřed (ulcerace)

Typickým nálezem u pacientů s diabetem je vřed, tedy poranění prostupující celou vrstvu kůže. Defekt může být povrchový, nezasahující do podkoží, ovšem i hluboký, která již postihuje podkoží či dokonce hlubší části těla. Vřed často začíná otlakem, většinou z boty, předcházet mu může i puchýř.

Flegmóna

Dojde-li k zánětu v podkoží (většinou bez výraznějšího poranění kůže v tomto místě), hovoříme o tzv. flegmóně, kdy je tkáň prostoupena infekcí, avšak ještě neodumřela. Postižené místo je většinou oteklé, začervenalé, teplé a bolestivé na tlak. Dojde-li ke zhojení, tkáň se vrátí do původního stavu, ovšem nezdaří-li se to, může dojít ke vzniku abscesu či gangrény.

Absces

Je to dutina ve tkáni vyplněná hnisem, vzniklá většinou déle trvajícím zánětem (flegmónou) v postiženém místě. Dojde-li ke spojení mezi dutinou a povrchem těla, vzniká tzv. píštěl, ze které vytéká hnis. Léčbou abscesu je většinou chirurgický řez (incize), který umožní odtok hnisu.

Gangréna (nekróza, odúmrtí tkáně)

A. Vlhká gangréna je devastující zánět tkáně, který je charakterizován vlhkým vzhledem cárovitě se rozpadající, výrazně páchnoucí tkáně. Nebezpečí je v ulehčeném pronikání bakteriálních toxinů a rozpadových látek do okolí, vedoucí k rychlému postupu nekrózy a vzniku sepse („otravy krve“). Tento typ gangrény je nebezpečný, hrozí její aktivní šíření do přilehlých oblastí těla.

B. Gangréna též vede k odúmrtí tkáně, bývá však většinou omezena na menší části končetin. Vyskytuje se při cévních uzávěrech, postižená tkáň je nejdříve fialová, později hnědavě černá. Vysycháním se kůže mění pergamenovitě, výsledkem je černá mumifikovaná tkáň.

Další postižení nohou

Charcotova osteoartropatie

Jde o jednu z nepříjemných onemocnění diabetiků spočívající v destrukci nosného aparátu nohy. Zpočátku je noha oteklá, teplejší, zarudlá a případně bolestivá. Později ustupuje zarudnutí a teplota a vznikají deformace. Důsledkem bývá zcela deformovaná noha s typickým vzhledem kolébky. Postižení bývá většinou asymetrické (postihuje pouze jednu končetinu), avšak může se samozřejmě objevit na obou končetinách.

Proč vzniká diabetická noha a s ní spojená postižení? 

Postižení nohou u diabetiků nazýváme jako syndrom diabetické nohy. Je způsobeno řadou příčin. Hlavními důvody, které vedou ke vzniku diabetické nohy, jsou diabetická neuropatie (poškození nervů) a ischemická choroba dolních končetin.

Dalšími faktory jsou deformace nohy, porucha pohyblivosti kloubů, kuří oka, plísňová onemocnění atd. V důsledku mechanických změn se váha těla při chůzi a stoji přenáší i na dříve nezatěžované části nohy, mění se tlakové zatížení plosky a vznikají hyperkeratózy – tvrdé mohutné suché okrsky kůže, jako reakce na tlak. Ty dále zvyšují tlak na spodinu chodidla a vedou tak k mikropoškozením chodidel a prstů.

Zde přichází ke slovu negativní vliv diabetické neuropatie, pacient bolest necítí (na rozdíl od nediabetika, kterého by bolest upozornila na možný počínající defekt) a proto končetinu dále zatěžuje. Postupně může dojít k prolomení hyperkeratózy, poškození kožního krytu a ke vzniku vředu. Infekce může postupovat do hlubších tkání a vést k závažnému postižení (flegmóna, absces, osteomyelitida).

Svoji negativní úlohu sehrává také ischemická choroba dolních končetin, která je příčinou nedostatečného okysličení tkáně a vedle podílu na vzniku defektu vede i k jeho zhoršení a pomalému hojení. Podobně negativní vliv mají plísňová onemocnění dolních končetin.

Co je to diabetická polyneuropatie?

Diabetická polyneuropatie je postižení periferních nervů vinou dlouhodobě vysoké koncentrace glukózy (špatná kompenzace diabetu). Má řadu projevů, s ohledem na postižení nohou nejvíce zajímá postižení vláken zajišťujících cit a postižení autonomních nervů.

Pokud jsou postižena vlákna zprostředkující cit, a to často u diabetu bývají, výsledkem je pak snížená citlivost, či dokonce úplná necitlivost příslušného okrsku těla.

Pokud jsou postižena vlákna autonomních nervů (tedy těch, které ovládají orgány a cévy), může dojít mimo jiné k poruše cirkulace krve v končetinách. Poškození autonomních nervů vede k změně cirkulace – krev neproudí jako obvykle z nejmenších arteriol přes kapiláry do venul, avšak kapiláry míjí a dodává tkáním menší množství kyslíku a živin než je třeba.

Zrychlený krevní průtok paradoxně vede k tomu, že noha může vypadat jako dobře prokrvená, je teplá, růžová, ovšem tkáňové okysličení je sníženo. Na nebezpečí nás může upozornit prosáklé podkoží a výrazně naplněné žíly na nártu. Dalším důsledkem autonomní neuropatie je snížené pocení a suchá kůže s trhlinami.

Jak zjistit, zda člověk trpí senzitivní neuropatií?

Obvyklými pocity spojenými s postižením různých typů periferních nervů jsou mravenčení, bolest, trnutí, pálení, zejména v noci a v klidu. Při pohybu a zatížení obtíže často mizí. Snížena může být bolest při dotyku, uhození, pořezání, poranění. Často pacient necítí teplo (horkou vodu, kamna), zimu (omrzliny), na to je třeba dát velký pozor, nezřídka dojde k nepříjemným zraněním!

Nejjistější je samozřejmě vyšetření u specialisty (diabetolog, neurolog), ovšem může se o tom orientačně přesvědčit člověk sám. V leže na posteli zavře oči a požádá někoho, aby se jemně dotýkal nohou např. vatičkou na tyčince. Pokud místa doteku necítí nebo cítí pouze některá, je na místě na to upozornit svého lékaře.

Co je to ischemická choroba dolních končetin (ICHDK)?

Toto onemocnění vzniká jako důsledek aterosklerózy – tedy zúžení průsvitu tepen (vedou okysličenou krev k orgánů a do končetin) především v důsledku ukládání cholesterolu. Důsledkem je snížení průtoku krve postiženým místem, což může v pokročilých stádiích vést k nedostatečnému okysličení tkání v místě za zúžením se všemi důsledky uvedenými výše.

Jak zjistit, zda člověk trpí ischemickou chorobou dolních končetin?

Zde je to již obtížnější, zejména v počátečních stadiích. Na toto onemocnění nás může upozornit, pocit chladu v dolních partiích končetin, jedna končetina může být chladnější (tam jsou změny pokročilejší), pacient si může všimnout úbytku ochlupení.

Většinou je však nutno provést ultrazvukové vyšetření tepen, které určí míru průtoku krve cévami. V pokročilejších stádiích ICHDK na toto onemocnění mohou upozornit bolesti při chůzi, které se objeví v některých svalech, nejčastěji lýtku či stehně. Bolest bývá krutá (nemocní ji často popisují jako by se jim do svalu zakousl pes).

Jak chránit nohy před potížemi

K tomu aby se riziko defektů snížilo, je třeba dodržovat několik zásad:

1. dobrá kompenzace diabetu

Znamená především správné hodnoty glykovaného hemoglobinu, který je nejdůležitějším ukazatelem úspěšnosti léčby. V případě defektů je diabetes často zhoršen a je nutno alespoň na přechodnou dobu zavést léčbu inzulinem i u pacientů dříve léčených tabletami.

Zlepšení glykémií přispěje i k rychlejšímu hojení rány. Vedle toho jsou samozřejmě stejně důležité i aktuální glykémie. Doporučené hodnoty glykovaného hemoglobinu a glykémií uvádíme v tabulce:

2. denní péče o nohy

  • Nohy je třeba kontrolovat každý den, v případě otlaků opakovaně. Prohlédnout je třeba chodidlo i místa mezi prsty (i s pomocí zrcátka).
  • Vhodné je udržovat kůži vláčnou pomocí speciálního krému na nohy, popřípadě pleťového mléka (vyhýbat se však prostorům mezi prsty).
  • Nechodit nikdy v botách naboso, používat vždy vhodné ponožky. Po jejich natažení se ujistit, že na nich není záhyb. Před obutím prohlédnout boty, zda dovnitř nezapadl nějaký předmět (kamínek apod.).
  • Nosit vždy ponožky (bez gumiček či podvazků), obzvláště nechodit naboso po horkém povrchu (pláž), před koupelí vždy testovat teplotu vody např. loktem, dříve než do ní člověk vloží nohy.
  • V případě delšího sezení, občas natáhnoutnohy a cca 5 minut s nimi pohybovat v kotnících (propnutí nohy střídat s jejím přitažením k nártu). Zlepší se tak cirkulace krve.
  • Ošetřovat nehty podle rady specializovaného pedikéra.
  • Objeví-li člověk na noze defekt, obrátit se ihned na svého diabetologa.
  • S každodenní kontrolou a péčí o nohy začít hned.
  • V případě pedikúry si vybírat pečlivě, nejlépe někoho, kdo již má zkušenosti s diabetiky.

3. výběr správné obuvi

Vhodná obuv je důležitá forma prevence poranění nohou. Její výběr je vždy nutno konzultovat s příslušným diabetologem, podiatrem nebo ortopedem. Velkou pozornost věnovat výběru obuvi, jestliže človek trpí neuropatií, ischemickou chorobu dolních končetin, má-li na nohách deformity, časté otlaky nebo dokonce defekty.

V těchto případech je konzultace s odborníkem před zahájením větších dávek chůze bezpodmínečná.

Obecná doporučení pro výběr správné diabetické obuvi

Platí zejména u pacientů dosud bez defektů a větších deformit. Správná diabetická obuv má pro taková postižení velký preventivní význam.

Základní požadavky na obuv:

  • Dostatečná délka, i šíře a hloubka boty. Důležité je, aby noha nebyla v botě stísněna, avšak aby se nemohla ani volně pohybovat.
  • Tvrdá podrážka na podpatku, který není vyšší než 20-25 mm. Tvrdost zabrání deformacím a náhodnému proniknutí ostrých předmětů, tloušťka podrážky umožní tlumit nárazy.
  • Měkký svršek beze švů. Umožní botě vytvarovat se podle nohy, švy by mohly způsobit otlaky.
  • Uzavřený střih svršku nejlépe se šněrováním nebo velko-páskem (tzv. suchý zip). Chrání před traumaty šněrování a umožní přizpůsobit šíři boty aktuální velikosti nohy (např. v případě otoku).
  • Měkké polštářování uvnitř boty, beze švů a výstupků.
  • Odolná vyměnitelná vložka. Zmírní vertikální zátěž, brání posunu nohy v botě. Speciální odlehčené vložky snižují tlak na eventuelní rizikové oblasti. Zvážit zakoupení vložek na míru.
  • Pásková obuv není vhodná.
  • Před obutím se vždy přesvědčit, že v botě není cizí tělísko (kamínek apod.).
  • Novou obuv nosit nejdéle 2 hodiny a poté nohy zkontrolovat, zda nevznikly otlaky.

4. prevence ischemické choroby dolních končetin

Znamená prevenci aterosklerózy, tedy vše co představuje zdravý životní styl: především dostatek pohybu, nekouřit, kontrolovat a případně léčit krevní tlak, kontrolovat a případně léčit hladinu cholesterolu.

5. léčba plísňových onemocnění

Plísňová onemocnění v oblasti dolních končetin přispívají k větší zranitelnosti kůže a zvyšují tak riziko poranění a defektů. Plísně často postihují meziprstní štěrbiny a odtud se šíří do okolí, nezřídka i na nehty. Kůže v postižených oblastech může být macerovaná, praská, jindy se objevují načervenalá ložiska s bělavými šupinkami, někdy se plísňové onemocnění může projevit i tvorbou puchýřků.

Je-li postižen nehet, pak si na něm lze často všimnout barevných změn (zbělení, zežloutnutí i zčernání), nehet je často lomivý, křehký, snadno se rozpadá.

Setra či lékař by měli vidět nohy nejlépe při každé návštěvě. Pokud má člověk sám podezření na plíseň, nohy by měl lékaři aktivně ukázat. Plíseň je samozřejmě třeba vždy léčit.

© 2024 Vmagazin.cz | Nakódoval Leoš Lang