Rozložení tuku v těle hraje roli v úspěchu hubnutí u lidí s rizikem diabetu
Publikováno: 2010-08-25
Přečteno:
Autor:
Vytisknout
Čím to je, že někteří lidé ztrácejí váhu a tělesný tuk při cvičení a omezení se v jídle a jiní ne? Podle německých vědců může odpovědět na tuto otázku magnetická rezonance (MRI) a magnetická spektroskopie. Výsledky jejich studie jsou publikovány na internetu a objeví se v listopadovém vydání časopisu Radiology. "Je možné, že existují dva typy jedinců: mají stejnou hmotnost a stejný body mass index (BMI), ale mají velmi rozdílnou úroveň vnitřního tuku," říká vedoucí výzkumník a fyzik Jürgen Machann z univerzitní nemocnice v Tübingenu. "Břišní a jaterní tuk jsou dva nejdůležitější faktory při odhadu, zda změna životního stylu bude úspěšná při hubnutí."
Machann provedl MRI a MR spektroskopii u 243 jedinců před a devět měsíců po změně životního stylu, který zahrnoval požadavek na zhubnutí o 5 procent tělesné hmotnosti, snížení příjmu tuků na maximálně 30 procent z celkového počtu kalorií (včetně méně než 10ti procent ve formě nasycených tuků) a zapojení do mírné fyzické aktivity jako je chůze nejméně tři hodiny týdně.
Každý z účastníků experimentu, který zahrnoval 144 žen (průměrný věk 44,5 roků) a 99 mužů (průměrný věk 47,3 roků), měl riziko vzniku diabetu typu 2 v důsledku obezity (BMI 27 a více) nebo měl poruchu glukózové tolerance jako předstupeň diabetu.
MRI umožnila odlišit tukovou tkáň od tělesných tkání bez tuku. MR spektroskopie generovala další údaje o obsahu tuku v jednotlivých orgánech, jako jsou např. játra.
Výzkumníci použili zlepšení citlivosti na inzulin jako kritérium k měření úspěšnosti intervence pomocí změny životního stylu. Jedinci s diabetem typu 2 nereagují správně na inzulín, hormon vylučovaný slinivkou břišní. Ve stavu předcházejícímu vzniku diabetu se buňky stávají rezistentní (odolné) vůči působení inzulinu.
Po devíti měsících od změny životního stylu se citlivost na inzulín zlepšila u 71 procent mužů a 58 procent žen. Jedinci se zvýšenou citlivostí k inzulínu ztratili značné množství vnitřního tuku (průměrné snížení 19 procent u žen a 20 procent u mužů) a jaterního tuku (průměrný pokles o 35 procent u žen a 44 procent u mužů), a zároveň zhubli 3 až 5 procent tělesné hmotnosti.
"Účastníci, kteří zlepšili svůj zdravotní stav v důsledku diety a cvičení, začínali s nižší úrovní břišního a jaterního tuku," řekl Machann. "V naší studii tyto dva faktory určily předem, zda bude změna životního stylu úspěšná v procesu hubnutí u konkrétní osoby."
Jednotlivci, u kterých nedošlo ke zlepšení citlivosti na inzulín v důsledku změny životního stylu, ztratili mnohem menší množství vnitřního tuku (průměrný pokles o 4 procenta u žen a 6 procent u mužů). Muži také ztratili méně jaterního tuku (v průměru o 15 procent) a ženy získaly v průměru o 22 procent více tuku v játrech.
"Naše výsledky ukazují, že s MRI a MR spektroskopií můžeme určit, kdo bude mít prospěch z dietní změny a cvičení, a kdo bude potřebovat další léčebná opatření," shrnul Machann.
Zdroj: www.sciencedaily.com
